Noc z šestého na sedmého srpna roku 2010 je zkušenost na celý život a nedá se na ni a na události následujících dní zapomenout. Několik dní před uvedeným datem pršelo. V noci na sedmého srpna déšť značně zesílil a začala se rychle zvyšovat hladina řeky Jeřice.

Povodně v obci byly také v roce 1897, v roce 1904 – 1906 započala výstavba přehrady Mlýnice. V roce 1957 se obcí opět prohnala velká voda.

Vraťme se však k sedmému srpnu 2010. Zhruba kolem druhé hodiny ranní jsem začal obcházet občany kolem Jeřice a upozorňovat je na nebezpečí a možnost záplav. Po čtvrté hodině ráno jsem svolal krizový štáb a také SDH Nová Ves.

Po páté hodině začala Jeřice stoupat a rozlévat se, byla to první povodňová vlna. Do Jeřice začala přitékat voda z okolních potoků v lokalitách Brazílie, Růžku, Vísky a z Drahošovy rokle.

Před jedenáctou hodinou dopoledne přišla druhá povodňová vlna. Začala přetékat přehrada Mlýnice. Obec byla neprůjezdná, poškozen byl obecní vodovod, přerušena byla dodávka elektrické energie a také nefungovalo telefonní spojení, obslužnost se přesouvala na polní a lesní cesty. Řeka brala vše, co jí stálo v cestě: zahradní bazény, nábytek, auta, stromy, domy a také obecní komunikace. Všude vládl strach a panika.

Krizový štáb, SDH  a dobrovolníci se snažili zajistit vše potřebné, evakuovat ohrožené obyvatele, zvířectvo a odstranit zbytečné překážky, které ucpávaly mosty a působily ještě větší škody.

V následujících hodinách začala voda opadat, na povrch se dostávala hrůza, kterou za sebou voda zanechala. Hlavní komunikace byla na mnohých místech doslova zničena, na zbytku ležely nánosy bahna, větví a všeho, co s sebou voda nesla. Domy byly poničené, promáčené. Poškození bylo hrůzné, několika domům chyběly verandy, jinde řeka svou silou vysklila okna a do domu pak nanosila větve a bahno. Jeden dům byl v těchto hodinách jen demolicí. Stěží se z něho podařilo zachránit všechny obyvatele, než ho voda vzala celý s sebou.

Fotbalové hřiště připomínalo lom, kde se těží písek a kámen. V místech, kde bylo hřiště Pod Kaštany, zůstala jen jáma, jako po hodu granátu.  Sbor dobrovolných hasičů přišel o dvě zásahová auta. Několik osobních aut zůstalo uvězněných v korytě řeky Jeřice a celé to připomínalo velké vrakoviště. Všude odpadky a bahno.

 

Během pár hodin byla obec dočista zničená, zůstaly nám dva poničené mosty, ostatních dvanáct mostů a lávek vzala voda. Obec byla odříznuta od okolních obcí a měst. Nebylo spojení, nemohli jsme komunikovat, v prvních hodinách jsme na to zůstali dočista sami.

Nejdůležitější krok je svolání krizového štábu a zajištění spojení s obyvateli, s okolními obcemi a krajským úřadem. Je nutné aktualizovat informace z obce. V době povodní v naší obci fungoval pouze internet, byli jsme bez elektrického proudu a telefonního spojení, zřídili jsme emailovou adresu pouze pro povodně. Snažili jsme se zajistit komunikaci s občany pomocí hasičů, hlídek, dobrovolníků. V současné době jsme na takové mimořádné situace připraveni: máme místní rozhlas a informační SMS kanál. Za důležité považuji také prezentovat škody v médiích. Když jsem si postěžoval v televizi, že je obec již delší dobu bez elektřiny, že už nevím, na koho bych se obrátil, okamžitě po odvysílání se se mnou spojil ČEZ a došlo k nápravě během několika hodin.

Pro občany postižené povodní jsme zřídili evakuační centra, kde bylo zajištěno ubytování a strava, pro vrchní část obce to byla myslivecká chata Mlýnice, další středisko bylo ve škole, kde byla ubytována Armáda ČR, která přijela pomáhat do obce. V první fázi vařili dobrovolníci z darů od místních obyvatel, posléze jsme stravování řešili pomocí školní jídelny a restaurace.

Je potřeba mít přehled o jednotlivých rodinách, jak moc je povodeň zasáhla, protože obec posléze rozděluje finanční dary. Zároveň jsme monitorovali škody na majetku obecním i na majetku různých sdružení. Například SDH Nová Ves přišel o dvě zásahová vozidla. Pro obyvatele domů mimo hlavní komunikaci byly zajištěny základní potraviny a balená voda. Během velmi krátké doby jsme zřídili mimořádný účet pro finanční dary postiženým. Zároveň na obecním úřadě měli dárci možnost věnovat finanční prostředky v hotovosti.

Silnice v obci byly z poloviny zničeny, bylo potřeba komunikace vyčistit, museli jsme zajistit alespoň částečnou průjezdnost, a to pomocí mobilního mostu, a doprava byla řízena semafory. Nebezpečné úseky jsme označili dopravními značkami, rychlost byla snížena, dále jsme označili cedulkami „Vstup na vlastní nebezpeční“ například poškozené lávky. Lepili jsme plakáty s různými upozorněními, například na kontaminovanou vodu nebo informace o možnosti získat finanční pomoc.

Velkým problémem po povodních byla likvidace povodňových odpadů. Soustředili jsme v místní lokalitě (pila) velkoobjemové kontejnery, kde se soustřeďoval a třídil komunální odpad.

Krizový štáb se scházel dle potřeby jednou až dvakrát denně a rozděloval úkoly pro dobrovolníky a armádu, dále řešil, jak distribuovat humanitární pomoc a například stavební materiál, tak, aby pomoc byla efektivní.

V současné době máme opravený veškerý obecní majetek poškozený povodní v roce 2010. V obci máme nové lávky a mosty, také fotbalový klub hraje své zápasy na novém hřišti. Obyvatelé mají také opravené své domy a rodina, které voda vzala celý dům, dostala od obce nový pozemek daleko od řeky a dnes již tam bydlí v novém. V obci se opravuje hlavní komunikace a ještě nás čeká výstavba chodníků podél ní.

Obnova obce by  nebyla možná bez pomoci lidí, kteří přispívali do veřejné sbírky, bez pomoci krajských a státních dotací z MMR, díky kterým  jsme získávali převážnou většinu finančních prostředků.

 

Jaroslav Müller
starosta obce